Síť na motýly, kapitola 3

15. března 2008 v 14:56 | Electra |  Síť na motýly
Název: Síť na motýly

Summary: Jeden se bojí usnout i probudit. Ten druhý má v životě jen sny. A třetí si snění zakázal. Jsou ve válce i ztracení v minulosti. Ale hlavně jsou ztracení ve vlastním životě. Lapení v síťce na motýly.

Postavy: Bill Weasley, Charlie Weasley, Severus Snape, Harry Potter, Ebony Potterová

Varování: slash, náznak bestiality, od 18-ti pro některé kapitoly, žádný betaread u několika prvních kapitol

Dokončeno: ne

AN: Povídka má hodně různých POV a ne všechny jsou hlavních postav. To poznáte… (A je v ní opět Ebony … to taky poznáte.)

Disclaimer: Všechny rozpoznatelné postavy a reálie ze světa Harryho Pottera patří J.K Rowlingové. Autorka této povídky si je pouze vypůjčila za účelem zábavy a nezískává tím žádné finanční prostředky. (OK tohle mi moc nejde...:))



3. Šetři dechem


Londýn
[Bill Weasley]

Dívka přišla na čas, přesně, jak Snape říkal. Byla drobná a hlavu měla skloněnou, takže jí neviděl příliš do tváře.

Dobrá taktika, kterou nejspíš pochytila od Snapea.

Když ji Bill viděl vcházet, poprvé ho napadlo, jak se u Merlina dostala zrovna ke spolupráci se Snapem.

Posadila se k jeho stolu a konečně zvedla hlavu a Bill zaznamenal známý mírně křivý úsměv.

"Ebony?" dostal ze sebe, šokovaný.

"Wow," vydechla stejně překvapená. "Svět je opravdu malé místo. I když jsem tušila, že se dřív nebo později setkáme, počítala jsem spíš s tím později."

"Ebony, já-" začal, nejistý, jak by měla jeho věta pokračovat. Omluvou? Poklonou nad tím, jak dobře vypadá po dvou letech, kdy se neviděli, nebo -

"Šetři dechem. Nechci to slyšet."

Na chvíli se odmlčela.

Zjevně si stejně jako on vzpomněla, že mu přesně tohle neřekla poprvé.

"Ráda tě vidím… samotnou mě to trochu překvapuje, ale nejsem tu kvůli přátelské konverzaci. Zvedej se. Odcházíme. Už jsme tu byli moc dlouho."

"Kam jdeme?" zajímal se.

"Pohni se, ptát se můžeš později."

Bill se snažil skrýt své překvapení nad jejím tónem.

Pamatoval si ji jako naivní, vtipnou a mírně ztřeštěnou patnáctiletou dívku, která viděla život jako jeden velký večírek plný kanadských žertíků.

Tahle Ebony byla jiná … nejen starší, ale i mnohem dospělejší a tvrdší.

A Billa udivilo, že mu ta mladší a něžnější chyběla.


Egypt
[Bill Weasley]

"Nemáš v plánu mě zatáhnout někam do křoví?" zeptala se ho přímo s nadějí v hlase.

Byli venku před diskotékou, protože Bill se potřeboval nadýchat čerstvého vzduchu. V noci tu bylo poměrně chladno, i když tady ve městě to bylo mnohem lepší než v poušti.

"NE!" odmítl rázně, téměř šokovaný.

"Škoda."

"Je ti patnáct, u Merlina!" vykřikl. "Mohli by mě za to zavřít."

"Na líbání ale není nic trestného," navrhla nevinně.

Chtělo se mu ji zaškrtit, nebo ji povalit na zem a konečně umlčet ty její bezostyšné rty.

"Nebudu líbat holku, která ještě ani nedodělala školu."

Možná to byl její hlas, napadlo ho zničehonic. Neslyšel ještě žádnou dívku jejího věku mluvit takovým hlasem. Byl hlubší, než by se dalo čekat na patnáct let, a měl příjemnou barvu i melodii.

Pak k němu zvedla oči a jeho napadlo, že by to všechno možná mohl svést na ně. Přece jen byly příliš hluboké a tmavé a hypnotizující na to, aby mohly být absolutně bezpečné a nevinné, nebo ne?

"Nejsme mudlové," říkala právě. "Přitom, jak vysokého věku se většina z nás dožívá, je deset let jako nic."

Na jediný prchavý okamžik se chtěl chytit toho argumentu, toho pitomého nesmyslu (protože deset nečinilo rozdíl mezi padesáti a šedesáti, ale rozhodně ho činilo mezi patnácti a dvaceti pěti) … jakéhokoliv argumentu, který by to ospravedlnil.

A pak to bylo pryč.

A on věděl, že nemůže - stejně jistě, jako cítil chladný vítr na tváři.

Už jen zbývalo přesvědčit o tom Ebony. Dát jí najevo, že nemá zájem… NE, lepší bude, že o ni nestojí.

"Fajn, tak jinak. Nebudu líbat holku, o kterou nestojím," začal. "Jsi prostě pořád ještě dítě. Nic pro mě. Navíc ... jsem na blondýnky, s dlouhýma nohama. Pěkně tvarované a sexy. Ty nejsi ani jedno. Je mi líto."

"Mně taky," řekla dutě a Bill si uvědomil, že to asi přehnal.

Měla v očích slzy.

"Ebony, já-" pokusil se marně napravit škodu.

"Šetři dechem. Nechci to slyšet."

A s těmi slovy Ebony zase zmizela zpět dovnitř.

-TBC-
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama