Lux in tenebris, kapitola 19

6. července 2010 v 22:18 | Electra |  Lux in Tenebris
Název:
Lux in tenebris, kapitola 19

SUMMARY: Co se stane, když Ebony Potterová zjistí, že její přítel má poměr s jejím bratrem? A co když je tím přítelem navíc Draco Malfoy? Budou se dít věci, věřte mi. Ale na konci bude v Temnotě svítit Světlo. 

Disclaimer: Všechny rozpoznatelné postavy a reálie ze světa Harryho Pottera patří J.K Rowlingové. Autorka této povídky si je pouze vypůjčila za účelem zábavy a nezískává tím žádné finanční prostředky. (OK tohle mi moc nejde...:))




VIX. Když tma skrývá touhu

"Za tohle mi zaplatíš! To je únos, Pottere!" rozkřikl se Draco ve chvíli, kdy se ocitli uvnitř místnosti a Potter zrušil kouzlo.

"Kde to vůbec jsme?" dodal.

"U mě," zazněla prostá odpověď a Potter už vůbec nevypadal tak intoxikovaně, jako před chvílí, kdy mu prostá artikulace činila potíže.

"Není tu náhodou i Grangerová s Weasleym?"

"Nežijí tu a odjeli na Jamajku. Taková předsvatební cesta. Takže tě přede mnou nikdo nezachrání."

"Já tady nezůstanu, Pottere," protestoval Draco.

"Nemáš na vybranou. Víš … nechci se chlubit, ale můj byt je jedním z nejlépe zabezpečených v celé kouzelnické Británii. Nepustí tě dokud nebudu chtít. A já nechci. Teď. Nikdy."

Zatraceně. Draco zbožňoval, když byl Harry takhle sebevědomý a rozhodný.

"Proč to děláš, Pottere?"

"Víš, Malfoyi," začal Potter a užití Dracovy příjemní se zdálo úmyslné, "že jsi byl jsi moje první opravdová láska? Ale pak jsem se zamiloval do někoho jiného."

Chvíli bylo ticho.

"Cože?!" vyhrkl Draco se směsicí vzteku, žárlivosti a překvapení v hlase.

"A jsem si jistý, že už nikdy nebudu milovat nikoho jiného, než jeho."

Draco na něj zíral a chtělo se mu umřít. Nebylo to fér. Přesně tohle chtěl, ne? Zbavit se Pottera, aby … Ale nešlo to! NE! Nikdo jiný neměl právo na jeho Harryho. NIKDO!

"Ale říkal jsi, že mě-" zamumlal Draco, než se stihl zarazit.

Harry se usmál a Draco byl ještě zmatenější.

"Nejdřív jsem miloval Malfoye. Miloval jsem, jak mě dokáže vytočit, a rozpálit jen tím svým výrazem … jak je nedostupný … a miloval jsem tu jeho chladnou dokonalost. Tak to začalo. Ze začátku jsi byl Malfoy."

Harry se prudce nadechl.

"Pak jsme se začali scházet. A já poznal Draca. A zjistil jsem, jaký je doopravdy. Zjistil jsem, že nikdo mě nemůže rozumět lépe. Že se s nikým nebudu cítit tak, jako s ním. Zamiloval jsem se znova a ještě mnohem víc, než jsem kdy miloval Malfoye. Bylo to skutečnější. A vyděsilo mě to. Málem jsem ho nechal jít. Kvůli vlastnímu pocitu viny. Ze zbabělosti. Něco jsem udělal - rozhodnutí - a pak jsem se bál nést následky. To zničilo můj vztah s Ebony a to mě … přimělo tě odehnat. Byla to chyba."

Draco na něj tiše zíral. V té chvíli bylo těžké najít vztek, který před okamžikem cítil.

"Myslel jsem, že ses rozhodl a dal jsi přednost Ebony. Nemohl jsem tě za to nenávidět. Ne doopravdy," přiznal poraženě.

"Je to tvoje sestra, tvoje jediná rodina. A přítele si můžeš najít kdekoliv, rodinu máš jen jednu. Snažil jsem se to pochopit. Ale pak otec začal s tím zasnoubením a já věděl, že musím jít. A myslel jsem, že třeba když já se vzdal všeho, že to odkážeš ocenit."

"Mrzí mě to. Že jsem tě nechal jít. Zpátky ven do noci a do deště … samotného," zašeptal Harry.

"Jsi pitomec, to je jasné."

"Dokázal bys s tím pitomcem strávit zbytek života?" zeptal se Harry. Naděje byla dokonale čitelná na jeho tváři a s ní i bolest a strach. Poprvé od chvíle, co se ocitli v jeho bytě, ztratil tu svou sebejistotu. "Já zase překousnu to, že dokážeš být rozmazlený spratek."

"Takhle mě chceš přesvědčit, abych ti odpustil?" zamračil se Draco.

"Nemůžu tě přesvědčit. Musíš to sám chtít. Myslel jsem, že to půjde, ale - nechci a nebudu tě nutit. Jestli budeš šťastnější beze mě, tak …"

Draco, který ho doposud jen zblízka sledoval, už neunesl pohled na tu známou tvář. Chytil Harryho za ramena a přitáhl ho k sobě. Polibek, který následoval, byl přeplněný nedočkavostí a touhou.

Jejich rty se znaly a ten intimní dotek pro ně byl jako návrat domů. Třásli se oba a oba se i zuřivě tiskli jeden k druhému.

Neobjímali se. Jako by se báli, že na takové pouto je příliš brzy. Jako by se nechtěli vzájemně vystrašit.

Ale tentokrát to byl Harry, kdo se rozhodl riskovat.

"Draco," zašeptal zastřeně a sevřel ho tak pevně, až Draco málem nemohl dýchat.

Žhavé a sladké zápolení jejich rtů a jazyků mírně zpomalilo. Vzrušení se nedalo potlačit ani skrýt. A Draco v zoufalé touze po větším kontaktu polaskal to Harry skrz kalhoty.

Harry zasténal a Dracovi blesklo hlavou, jak dokázal žít tak dlouho bez toho zvuku.

"Jestli mě ještě někdy necháš jít, tak už se nevrátím, to ti přísahám - Harry."

"Nikdy… nikdy," mumlal Harry zoufale a oplácel Dracovo laskání, jak mohl. Oba byli až příliš dlouho sami a touha po tom druhém byla příliš intenzivní, než aby mohli vydržet dlouho.

Najít uspokojením tímhle způsobem, bylo poněkud zahanbující, ale ani jeden z nich se tím netrápil. Byly horší věci než dva znečištěné páry kalhot.

"A co teď?" zeptal se Harry.

Draco se na něj lišácky a svůdně zazubil. "Měl bych jeden nápad. Pojďme k tobě do ložnice."

"Hned při prvním rande? Za koho mě máš, Malfoyi?" předstíral Harry rozhořčení.

"Věděl jsem vždycky, že nejsi zrovna nejbystřejší, Harry, ale počítat snad umíš, ne? Tohle bude naše dvacátý osmý rande."

Draco to řekl hravým pobaveným tónem, ale Harry ztuhl a zíral na něj.

V první chvíli se Draco bál, že Harry vzal jeho jemné škádlení vážně.

"Ty jsi-" zakoktal se Harry. "Ty jsi je všechny počítal?"

Draco pocítil okamžitou úlevu. "Víc než to. Všechny si je pamatuju."

Harry se usmál a Draco uvažoval, jak dokázal vydržet také bez tohohle jeho úsměvu tak dlouho. Bylo to jako žít bez slunce, protože přesně tak na něj působil.

"Tak to mi budeš muset osvěžit paměť," řekl Harry tiše.

"Na to se chystám."

xxxxxxxxxxxxxxx

O pět minut později leželi na Harryho posteli a líbali se. Draco přitom Harryho téměř líně hladil ve vlasech.

Nehledě na upokojení, kterého oba před chvíli dosáhli, vzrušení se vrátilo.

Harry se odtáhl a pohlédl Dracovi do očí.

Jeho pohled byl nejistý a do tváří mu vystupoval jemný ruměnec. "Chtěl bys - já vím, že jsme to ještě nikdy, ale-"

"Ne, jestli to nechceš, nebo máš pochyby, Harry," zarazil Draco Harryho mumlání, když hned pochopil, o čem je řeč.

Harry ještě více znejistěl. "Já jsem ... četl jsem, že poprvé to … že to může bolet. Ale - Sakra! Proč mám takové potíže mluvit o sexu!"

"To může být tím, že je ti sedmnáct a že jsi ještě nikdy-" Draco se zarazil při pohledu na Harryho výraz. "Ty nejsi panic?"

"Já - jsem, ale … něco jsem … však víš - zkoušel. Dotýkat se a taky-" Harry na chvíli utichl a pak se prudce nadechl. "V té knize psali, že můžeš něco zkoušet sám … se svými prsty a tak."

Draco zasténal. "U Merlina! Jestli nejsi připravený, neměl bys mi říkat takovéhle věci. Nemáš ani tušení, jaké představy jsi mi zrovna teď nasadil do hlavy. Co to bylo za knihu?"

Harry něco nesrozumitelného zamumlal kývl hlavou k nočnímu stolku.

Draco se natáhl a otevřel první zásuvku.

Když vytáhl knihu a pohlédl na její obal, nastalo na okamžik ticho.

Draco knihou chvíli listoval a věnoval pozornost založeným stránkám. Pak se jeho pohled jemně rozostřil, když se obrátil na Harryho.

V následující vteřině se na něj vrhl.

xxxxxxxxxxxxxxx

Když Ebony vyčerpal poslech Kráturova přednesu a zkoušení nových kouzel, bylo už pozdě.

Sirius byl na návštěvě u Remuse a tak se najedla sama a šla spát. Vydala se do své ložnice, ale u dveří se zarazila.

Někdo byl uvnitř … cítila ho. Jeho přítomnost … cítila …Olivera. To zjištění v ní vyvolalo nečekaný strach.

Co tam dělal?

Otevřela dveře a vešla. "Olivere?"

Nepřišla žádná odpověď. Pokoj byl tichý. A přesto …

"Olivere? Jsi tady?"

Cítila dál jeho přítomnost, ale neodpovídal na její volání.

Byly tu jen dvě možné příčiny a ještě před týdnem by ji ta druhá ani nenapadla, ale teď se zničehonic bála.

To už to došlo tak daleko?

Ale ta bolest hraničící se surovým zoufalstvím, které cítila v Oliverovi, ji začínala děsit. Co když tu na ni teď někde číhal, aby ...

"Olivere!? Já vím že jsi tady, takže mi prosím odpověz, jestli můžeš."

Ticho.

Panika a strach rostly.

Nedokázala i náhle vybavit ani jediné kouzlo na obranu pro slepé, které se učila.

Nenáviděla ten pocit bezmoci a zoufalství, to, jak ji její slepota činila neskutečně zranitelnou. A slabou, neschopnou obrany.

"Olivere, prosím. Tohle není legrace. Neděs mě. Prosím!" Vyrazila opatrně místností.

A vzápětí o něj zakopla.

Poznala to ve chvíli, kdy se posadila vedle něj na podlahu a zaslechla jeho dech.

Pokusila se po hmatu najít jeho hlavu.

V okamžiku, kdy si uvědomila, CO nahmátla jako první, se jí do tváří nahrnula krev. Zalil jí stud. A to se ještě před chvílí bála, že by ji Oliver mohl obtěžovat a ona sama teď, i když nechtěně ...

Ale Oliver stejně nereagoval. Rychle přejela po jeho hrudi a konečně našla jeho tvář.

Zaváhala jen na okamžik a pak mu dala facku, aby ho probrala.

Žádná reakce.

Z kapsy vytáhla hůlku a pokusila se ji na něj zacílit. Její špička se zabodla do Oliverovy široké hrudi.

"Ennervate!"

"Co?" vyrazil ze sebe Oliver. Také to mohl být jen sten.

"Olivere? Co se stalo? Jsi v pořádku?"

"To je ... všimla sis, že je u všechno kolem modré? Mám rád modrou. Modrá je dobrá. Modrá je ... čistá," mumlal zmateně.

"Olivere, co se stalo?"

"Nevím. Ležíme tu na zemi," odpověděl jí a pak se rozesmál. Ten smích měl daleko do veselého a přirozeného. Zněl, jako by ho někdo škrtil.

"Není ti špatně? Pil jsi?" ptala se Ebony a pokoušela se zvednout.

"Něco horšího," ozval se další hlas a vzápětí ji Siriusova silná paže zvedala na nohy. Oliver začal vydávat zvuky, které zněly jako dávení.

"Počkej na mně v salonku, poradím si s ním," nakázal jí Sirius.

"Bude v pořádku?" zajímala se vyděšeně.

"Bude mu teď hodně zle, protože to zjevně přehnal s dávkou, ale přežije to," ujistil ji Sirius a strkal ji jemně ke dveřím.

"Pomůžu ti," navrhla.

"Ne, Ebony, už jsi zažila víc z jeho nálady, než je třeba. Jdi a počkej na mně. Postarám se o něj. Neboj se, vím, co dělám."

Ebony neochotně poslechla.

xxxxxxxxxxxxxxx

Harry věděl, že poprvé to většinou znamená i jistou dávku bolesti, a nějaká tu opravdu byla, ale kdo by se tím zaobíral, když ho právě líbalo jedno dokonalé blonďaté stvoření. Bylo těžké myslet na cokoliv jiného, včetně té drobné mírně pálivé bolesti a poněkud nepříjemného pocitu plnosti, který způsobovaly Dracovy prsty v jeho těle.

Dracova volná ruka navíc klouzala po jeho kůži a Harry měl dojem, že každou chvíli zešílí, když si pohrávala s jeho citlivými bradavkami, nebo laskala jeho stehna. Dva prsty se změnily na tři a Harry neovládl slastný výkřik, když zavadily o něco úžasného …

"Draco," zasténal, "já už nemůžu … dělej něco!"

Draco se usmál, potěšený splněným úkolem, kterým bylo přivést Harryho až k branám vyvrcholením a připravit ho na něco ještě lepšího. Jemně se odtáhl a pak se líbali - horečnatě a zběsile. A Draco náhle nemohl popadnout dech a uklidnit splašeně tlukoucí srdce, protože se plnilo, o čem snil až příliš dlouho.

Harryho tělo bylo horké, až příliš horké a příliš těsné. A Harryho oči se rozšířily v údivu, jako by nemohl uvěřit, že jsou konečně spojeni v jedno tělo. Jeho ruce zoufale zašátraly po Dracových zádech a sjely až k zadečku, ve snaze dostat Draca blíž a hlouběji.

Harry neměl slov, jen sténal a zíral do tváře toho naděla , který mu právě přinášel tolik potěšení. Draco se marně snažil o pomalost a opatrnost. Nezbyla mu žádná sebekontrola a Harry mu svými vzdechy a povzbuzujícími pohyby nepomáhal.

S jeho zrychlujícími se přírazy, trvalo nějaký čas než oba našli rytmus, ale když se to povedlo … bylo to skoro dokonalé. Znovu se líbali a jejich vášnivý tanec změnil tempo na zuřivé a divoké.

Bylo to téměř omračující … dopad toho okamžiku, kdy se nejprve Harry a po něm i Draco přehoupli přes okraj, na kterém balancovali tak dlouho. A padali … přímo do náruče královny slasti a extáze.

xxxxxxxxxxxxxxx

"Neměl jsem ani tušení," řekl Harry tiše, když oba popadli konečně dech.

"O čem?" zeptal se Draco s hlavou položenou na jeho rameni, kde právě jazykem ochutnával slanou zpocenou kůži.

"Že to může být tak … úžasné a správné … cítit tě v sobě."

"Správné?" podivil se Draco nad jeho zvláštním výběrem slov.

"Vždycky jsem si myslel, že je špatné, když jsme spolu, že bychom to dělat neměli. A měl jsem strach, že … že tohle bude taky chyba. A bylo to, jako by se to stát mělo, jako kdyby-"

"Myslím, že to moc analyzuješ, Harry."

Harry se na něj zamračil. "Myslím, že nemáš smysl pro romantiku." Chvíli bylo ticho a pak se na Harryho tváři objevil zhrozený výraz. "U Godrica! Mluvím jako holka!"

Draco se rozesmál. "Jsem rád, že jsem to nemusel podotknout já."

"Myslím, že ten sex nějak ovlivnil moje myšlení, když jsem byl v pozici, v níž jsou normálně holky, a…"

Draco se už smál hlasitě a nebylo jasné, jestli Harryho výrazu, nebo jeho slovům.

"Můžeme to napravit … probrat zpět k životu tvoje … samčí pudy."

Harrymu došel ten náznak okamžitě. Po tváři se mu roztáhl úsměv.

"Neměli bychom ztrácet čas," řekl rázně a než se Draco nadál, ležel pod ním.

Harry si s lišáckým úsměvem zvedl jeho nohy na ramena. "Nebudeš se moct týden posadit," slíbil mu hlasem změněným dychtivostí a touhou.

"Tak tomu říkám rychlé probuzení," usmál se Draco ve slastném očekávání a neměl na mysli jen Harryho maskulinní pudy, ale i jeho vzrušení, které ho teď tlačilo do stehna.

Harry se natáhl pro tubu s lubrikantem a Draco zasténal, když prvním prstem po krátkém vzrušujícím váháním pronikl dovnitř. Harry s ním zahýbal a vtlačil ho hlouběji a sledoval, jak sebou Draco zmítá, když našel, co hledal.

"Och, Salazare!" zasténal Draco.

"Víš, mohl bych se urazit, když při sexu myslíš zrovna na něj," ušklíbl se na něj Harry a připojil další prst.

Brzy Draco prosil a škemral v zoufalé touze, aby Harry své prsty nahradil něčím větším …

Ale Harry si dával načas. Trýznil Draca pomalými pohyby, zatímco ho volnou rukou hladil po vnitřní straně stehen. Byl si jistý, že Draco už poznal, jak moc miluje slova jeho proseb. Po všech těch letech, kdy se na něj Draco díval z patra, bylo tohle jako vítězství.

Ale ještě důležitější byla ta sladká téměř bolestivá touha, která se hromadila v Dracově těle a která sytila jeho budoucí orgasmus.

Ale s rostoucím časem bylo těžší a těžší odolat a ovládnout se. A Harry nikdy nebýval dobrý v sebekontrole.

Skoro se třásl touhou a potřebou, když konečně splnil Dracovy prosby a vklouzl do jeho těla.

U Merlina!

Opravdu miloval ten pocit naplnění, který cítil, když byl Draco v něm, ale tohle … to horko a vášeň, Dracova pohybující se pánev a ten těsný tunel, který sevřel kolem nejcitlivější části jeho těla … tohle byl ráj.

A Harry už ho nechtěl nikdy opustit. Nikdy…

"Miluju tě," dostal ze sebe, než začal zoufale přirážet. Jeho pohyby postrádaly Dracovu přesnost a dokonalost, ale jeho blonďatý anděl si nestěžoval.

Dracovy steny a výkřiky mluvily o něčem jiném než o nespokojenosti. A pak přišly ty šoky, které projely Dracovým tělem pokaždé, když Harry našel ten správný úhel a on byl ztracen … definitivně. Na věky ztracen.

Draco něco divoce vykřikl a Harry se nebyl schopný pohnout, protože ho sevřel tak zuřivě pevně silně a dokonale …

A vrchol přišel tak rychle a nečekaně, a projel celým jeho tělem jako tornádo. Nemohl dýchat a před očima se mu zatmělo z té síly.

Tentokrát to trvalo ještě mnohem déle, než byli schopní vzpamatovat se z prožitého orgasmu.

"Já jsem … jsem tak rád, že jsi kluk," přiznal najednou Draco téměř stydlivě.

Za jiných okolností by se Harry asi smál jako Draco prve, ale nyní pro něj to přiznání neslo mnohem hlubší poselství. Nemohl si pomoct.

Bylo to zvláštní.

Vždycky si myslel, že Draco se svou povahou si bude mnohem víc užívat top pozici … všechnu tu kontrolu a sílu, kterou přinášela.

Ale bylo to naopak.

Draco chtěl být vlastněn, chtěl, aby se ho Harry zmocnil, aby převzal kontrolu nad jeho tělem a přinesl mu potěšení podle svých pravidel.

Harry si nehodlal stěžovat, protože on sám netoužil po ničem jiném.

No … možná ne hned. Ale jakmile nabere trochu sil …

-TBC-
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Valerie Valerie | 13. července 2010 v 0:16 | Reagovat

Teda,ty jsi se vrátila? To je super. Povídky s Ebony mi strašně chyběly. Sice jsem si četla pořád dokola ty starší,ale něco nového by přišlo vhod. :-)

2 Arangure Arangure | 21. července 2010 v 5:00 | Reagovat

Ahoj je skvělí, že jsi něco přidala. Já sem vždycky nakouknu a vyplatilo se

3 Ivet Ivet | Web | 28. července 2010 v 23:03 | Reagovat

Jsem tak ráda, že jsi zpět. :)) Snad budeš v této povídce pokračovat. Zbožňuju tvého Harryho a Draca. Doufám, že jejich budoucí spor bude šťastně vyřešen. Těším se. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama