Lux in tenebris, kapitola 6

6. července 2010 v 16:56 | Electra |  Lux in Tenebris
Název:
Lux in tenebris, kapitola 6

SUMMARY: Co se stane, když Ebony Potterová zjistí, že její přítel má poměr s jejím bratrem? A co když je tím přítelem navíc Draco Malfoy? Budou se dít věci, věřte mi. Ale na konci bude v Temnotě svítit Světlo. 

Disclaimer: Všechny rozpoznatelné postavy a reálie ze světa Harryho Pottera patří J.K Rowlingové. Autorka této povídky si je pouze vypůjčila za účelem zábavy a nezískává tím žádné finanční prostředky. (OK tohle mi moc nejde...:))




VI. Když tě tma zradí

S odevzdaným povzdechem zvedla Ebony pohled od lavice a upřela ho do dvou černých bodů, které představovaly profesorovy oči. Věděla, že nemá na výběr, a zachránit ji mohla jen pravda.

"O lektvar, který by vyléčil Remuse Lupina a další vlkodlaky," přiznala neochotně.

Snape na ni nevěřícně zíral. Takovou odpověď opravdu nečekal.

"Hlupačko," vyštěkl na ni, "desítky expertů v oblasti lektvarů to zkoušeli a nikomu se to nepovedlo. Myslíte si, že vy jako nedostudovaná nezkušená čarodějka můžete uspět? Spíš se vám podaří zdemolovat půlku hradu nebo se dokonce přizabít."

"Skoro už jsem uspěla, pane profesore," odsekla mu vzpurně. "Jenže je to nestabilní a má to sklony k výbuchu," dodala o poznání tišeji. Snape na ni mlčky zíral.

Ona to myslí vážně,došlo mu.

Celá Potterová,pomyslel si vzápětí pohrdavě.

"Musím najít nějakou přísadu, která to ustálí, ale nezmění účinky lektvaru," pokračovala Ebony a nejistě pohlédla na útržek pergamenu v jeho ruce.

"Opravdu to funguje?" podivil se Snape a nedokázal skrýt náhlé vzrušení v hlase.

On sám se tajně (pro případ neúspěchu) o ten lektvar pokoušel. Dokázal vylepšit stávající Vlkodlačí lektvar, ale to bylo vše. Úplně vyléčit následky kousnutí prostě nešlo.

"Nebo se jen marně a hloupě snažíte vykroutit z trestu, jak to máte ve zvyku?" dodal, aby neztratil tvář. "Varuji vás. Nemám dnes náladu na žerty."

"Opravdu to funguje," trvala na svém Ebony neústupně. "Jenže pak se ta reakce začne přehřívat, až nakonec exploduje."

Snape na ni vrhl ošklivý pohled, aby zakryl vítězoslavnou radost z jejího přiznání.

Celé tři roky se snažil o hodinách lektvarů, aby Potterová něco zkazila. Doufal alespoň v pokažený lektvar, když už ne přímo výbuch. Ale ona byla odporně bezchybná. A teď konečně se i jí něco nevydařilo.

"Exploduje?" zopakoval s úšklebkem.

"Není to nebezpečné, mám tu kolem kotlíku ochrannou bublinu," dodávala rychle.

Chvíli bylo ticho. Ebony čekala na profesorovu reakci a Snape se snažil vybrat mezi mnoha možnostmi tu správnou. Nakonec zvítězila jeho vášeň pro lektvary.

"A zkoušela jste kouzlo Glacius?"

"Ano. Sice nedojde k výbuchu hned, ale v těle člověka by se to zase brzy zahřálo. Navíc se mražený lektvar špatně užívá."

Snapeovi se na čele objevila nepatrná zamyšlená vráska, když se jeho dlouhý hákovitý nos opatrně sklonil nad bublajícím kotlíkem, a pak profesor přes průhlednou ochrannou bublinu nahlédl dovnitř. Ebony napětím zatajila dech.

xxxxxxxxxxxxxxx

Harry se pomalu plížil chodbami hradu směrem k nebelvírské věži. Hlavou mu vířila růžová mlha, která zatemnila všechny vážné myšlenky. Jediné, co byla jeho mysl schopna pojmout byl Draco.

Draco v tmavě zelených boxerkách, se zářící bělostnou kůží. Draco a jizva na jeho hrudi, kterou ještě před chvíli přejížděl jazykem. Draco a jeho žhnoucí dychtivé rty. Draco a jeho horké dlaně na jeho vlastní kůži.

Už byl skoro u portrétu, ale v myšlenkách ještě stále ležel na chladných kachličkách prefektské koupelny s Dracem, který se nad ním skláněl a pokrýval jeho hrud vzrušujícími polibky.

Z celého toho mazlení, které se mu zdálo jako neskutečná sladká věčnost a přitom trvalo jen něco málo přes tři čtvrtě hodiny, cítil slabost v nohou a srdce mu stále ještě zběsile tlouklo.

"Máš zpoždění," pokárala ho Buclatá dáma. "Copak tě to napadlo toulat se tak pozdě po hradě?" zajímala se, ale Harry jí nedopověděl. Uraženě našpulila rty.

"Tak řekni heslo, ať tě můžu nechat projít a konečně si trochu zdřímnout."

Harry, stále ještě na obláčku růžové mlhy, jen zašeptal: "Draco…"

"Špatně, mladíku," zazněla odpověď z portrétu. Buclatá dáma na něj zkoumavě pohlédla. "Nejsi nemocný. Jsi celý červený ve tváři a zdá se mi, že se třeseš."

Až teď se Harry konečně trochu sebral.

"Já … Patronus," vybavil si kouzelné vstupní slůvko.

"Opravdu nejsi nemocný?" nenechala se Buclatá dáma odbýt, když ho pouštěla portrétem dovnitř. Harry jen zavrtěl hlavou a popřál jí dobrou noc.

Až když za sebou zatáhl závěsy na posteli s nebesy, vrátily se mu zničehonic výčitky svědomí. Doslova mu zalily srdce ledovou vodou …

Dlouho nemohl usnout, ale pravda byla, že tentokrát se jeho svědomí ozývalo čím dál slaběji, spíše na pozadí těch ostatních pocitů.

A navíc usínal s pocitem, že i když to, co dělá, je špatné, už se nedokáže zastavit.

xxxxxxxxxxxxxxx

Harry a Draco se tajně scházeli každý druhý den. Ebony teď trávila večery v učebně lektvarů, kde společně s profesorem Snapem pracovali na Vlkodlačím lektvaru.

Draca jejich spolupráce zpočátku šokovala, ale Ebony byla pevně rozhodnutá dokončit práci za každou cenu, takže jí nevadila ani Snapeova pomocná ruka.

I Harry tím byl překvapený. Nenávist mezi ním a Snapem nijak neochabla, ale zdálo se, že na Ebony není tak tvrdý.

Každopádně tahle kooperace poskytla Dracovi dostatek volného času na schůzky s Harrym. Nebelvírský mladík to však neměl tak snadné. Těžko hledal výmluvy pro svou častou nepřítomnost ve společenské místnosti.

Věděl, že si o něj Ron s Hermionou dělají starosti. Měli strach, že se zase uzavírá do sebe, jako to dělal celé dva měsíce po Poslední bitvě. Kdyby jen tušili pravdu …

Schůzky trávili Harry a Draco většinou v prefektské koupelně, která byla dějištěm jejich prvního společného večera. Mnoho prefektů tam nechodilo a už vůbec ne tak pozdě večer. Měli tam tedy klid a soukromí.

Harry totiž odmítal chodit do Dracovy ložnice primuse. Mohla se tam kdykoliv objevit Ebony, navíc se nějak necítil připravený na takový vpád do Dracova soukromí.

Kdyby měl Harry popsat tyhle jejich tajné schůzky, které pro něj byly něčím úplně dosud nepoznaným, řekl by nejspíš:

"Většinou se líbáme. Moc nemluvíme a když ano, nejsou to žádná vážná témata. Rozhodně nemluvíme o ní. Asi bychom měli. Měla by to vědět.

Nemůžeme ji přece tak podvádět a ubližovat. Stejně jí ublížíme. Nenávidím se za to. Jak jí to můžu dělat?"

Draco, pro kterého to také bylo svým způsobem nové, by zase nejspíš prohlásil:

"Je to hlavně o líbání. Mluvení by nás jen zdržovalo, ale Harry občas začne něco povídat, třeba o škole nebo famfrpálu. Občas dokonce mluvíme i o našich snech. Netušil jsem, že ho ty mé zajímají.

Bojí se ale mluvit o mě a Ebony. Chápu ho. Ani já to nechci. Jsem hajzl, když podvádím zrovna ji. Vím to. Navíc s jejím bratrem. Ale hajzl jsem byl vždycky."

Oba věděli, že na hradě plném zvědavých studentů a ostražitých profesorů, se nemůže jejich vztah dlouho utajit. Dlouho se ji to přesto dařilo.

Nakonec stála za vším hloupá náhoda, která prozradila existenci jejich vztahu té nejméně vhodné osobě.

Tahle osoba toho večera "V" opustila školní laboratoř o hodinu dříve, než měla původně v plánu. Výzkum příliš nepokročil, tak byla trochu rozladěná a hlavně velmi unavená. Chodbami hradu ji poháněla jediná myšlenka. Na teplou postel a příjemnou společnost jejího milovaného přítele. Proto byla víc než zklamaná, když se marně dobývala do jeho ložnice.

Vydala se zpátky tentokrát směrem na nebelvírskou věž. A štěstí jí přálo.

Draco stále právě před vchodem do prefektské koupelny. Ještě ho slyšela zamumlat heslo a vklouznout dovnitř, aniž by si jí všiml.

Tak tady je,pousmála se a zamířila ke koupelně. Heslo tiše zašeptala a se spokojeným úsměvem vklouzla tiše za ním připravená ho překvapit. Místo toho překvapil on jí. Úsměv jí zmrzl na rtech, když sledovala scénu před sebou.

Z oblak páry se vynořila postava. Došla až k Dracovi a obtočila dlouhé paže kolem jeho krku. Vzápětí následoval polibek.

Ebony jen stála a nevěřícně zírala. Zdálo se, že poprvé od doby, co se objevila v Bradavicích, ztratila řeč.

Nebyla schopná najít slova, kterými by vyjádřila své pocity. Byl to neskutečný šok, který ochromil všechny její myšlenky. Ta postava, která líbala a objímala jejího Draca, byl totiž její bratr Harry.

xxxxxxxxxxxxxxx

Vypotácela se ven z koupelny a složila se v první prázdné učebně poblíž.

Snažila se zarazit třes, který s ní začal cloumat, ale marně. Ramena se jí chvěla potlačovanými vzlyky. Nemohla je zadržet, ale snažila se. Nechtěla plakat.

Opakovala si, že za to ani jeden z nich nestojí. Nepomáhalo to.

Harry jí zradil. Ta myšlenka dorazila do její mysli jako první. Jako nůž projela hodně hluboko a uvízla v ráně.

Jejím prvním popudem bylo jít se vyplakat na rameno Dracovi. Utěšil ji už mnohokrát. Dokázal ji vždy uklidnit a dokonce jí zvednout náladu.

Draco ji ale přece také zradil. Nůž se zavrtěl v ráně. To by nejspíš běžela za Harrym … za normálních okolností. Vždycky tu pro ni byl, ochotný ji vyslechnout a pomoct jí. Vždycky jí dokázal ukonejšit. Jenže tohle nebyly normální okolnosti.

Harry ji zradil s Dracem a Draco s Harrym. Nůž reality zajel hlouběji do rány a osud s ním krutě otočil.

Dva lidé, na kterých jí v životě nejvíc záleželo, jí zradili. A byla na tu nechutnou zradu sama. Neměla za kým se jít vyplakat, neměla komu složit hlavu na rameno. Neměla se komu svěřit.

A přitom ta bolest byla byla tak velká, že jí požírala zevnitř. Musela ji zadržet. Už ji nechtěla dál cítit.

Došla až k jednomu z velkých oken učebny a pracně ho otevřela. Vyhlédla ven do chladného zimního večera bez hvězd.

Bolest jí svírala srdce tak prudce, že nemohla dýchat. Snažila se soustředit jen na jedinou myšlenku, která jí uvízla v hlavě.

Vyšplhala na okenní parapet a jedním ladným pohybem se přenesla ven do chladné tmy. A pak už padala ledovým vzduchem a blížila se k zemi.

-TBC-
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama